Stoicismus
Stoicismus („nadhled“)
– prapůvod v Řecku ( v dlouhé síni „stoá poikilé“ – sloupová síň)
– trvá několik století (stará stoa, střední a mladá stoa)
– etika je završením filozofie – „fyzika (zahrada), logika (plot), etika (plody)..
– žít ve schodě s přirozeností
– přirozenost je svět řízen světovým řádem = TONOS, který řídí vše, budeme-li chtít žít v souladu s tonosem musíme vědět co můžeme a co nemůžeme změnit => budeme-li to vědět bude z nás STOICKÝ MUDRC
– nenechá se ovlivňovat city a vášněmi
– stav vnitřního klidu = zbavení vášní APATHEIÁ
– stoicismus – všichni podléháme tonosu a můžeme dosáhnout apatheiá
– 1. myšlenka rovnosti lidí – základ římského práva
o Zenón z Kytia
– Patří do období „stará stoa“
o Markus Aurelius
– Mladší stoa
– Císař
– Dílo „hovory k sobě“ – první myšlenka rovnosti všech lidí, úvahy o smyslu života, filozofie = učitelka všech ctností, učí trpělivosti, netoužit po bohatství, skromnost, útěcha ve strastech, má také léčebnou moc
– Dává důraz na praxi, nejen uvažovat, ale i si myšlenky aplikovat do praxe
– Myšlenky nenavazují jsou to jen samostatné vpisky, postřehy
– Jedinou věc, kterou můžeme předělat jsou naše myšlenky proto nemá cenu zabývat se změněním věcí = > nemá to cenu!
– Stoická filozofie mu pomáhala překonávat války s Markomany a nalézt klid – v té době píše „hovory k sobě“
o Lucius Aeneus Seneca
– Mladší stoa
– Bohatý aristokrat
o Epiktétos
– Otrok mladší stoa