Sociální kognice

Sociální kognice
= vytváření „obrazu toho druhého“ bylo označováno termínem sociální percepce, který je nahrazován termínem sociální kognice, který jej zastřešuje.
Funkční schémata = funkční články kognitivního systému, umožňují rozpoznávání různých sociálních situací, vzniká „osobnostní filtr“ = je značně subjektivní, takže výsledný vjem může být jak přiměřený realitě, stejně tak zesílený, zeslabený, dokonce i nulový nebo jinak zkreslený.
15.1 Druhy sociálních schémat:
 Schémata osob – kategorizovaná pojetí druhých lidí, která umožňují laicky psychologickou identifikaci osob.
 Schémata sebe sama – obecná informovanost o sobě samém, která určuje způsob zpracování informací o sobě.
 Schémata rolí – vyjadřují normy a standardy chování utvářené z hlediska věku, pohlaví, zaměstnání, rasy a skupinové příslušnosti, umožňující předvídavost chování.
 Schémata událostí – znalost typické sekvence událostí ve standardních sociálních situacích, která umožňuje chápat jejich význam a předvídat jejich vývoj.
 Procedurální sociální schémata – týkají se spíš formálních pravidel.
15.2 Sociální percepce
= posuzování druhých osob, snaha po kategorizaci (zařazování).
15.2.1 Uplatňují se zde také různé specifické efekty:
 efekt prvního dojmu – po jistou dobu ovlivňuje další dojmy z téže osoby
 efekt novosti – úsudek o druhém je determinován pozdější informací, která je o posuzovaném získána
 haló-efekt – první silný dojem
15.2.2 Laické chyby:
 podceňování haló-efektu
 „implicitní teorie osobnosti“ = rozvíjení zjištěné vlastnosti do dalších charakteristik
 stereotyp = soubor charakteristik vystihujících určitou vymezenou skupinu lidí
 míra (ne)přesnosti – neobjektivnost, neposuzování celku