Motivace lidského jednání

8. Motivace lidského jednání

Na úvod si zkuste zamyslet a poctivě sami pro sebe odpovědět na otázku, jaké motivy mě vedly k tomu, že jsem se rozhodl studovat na vysoké škole a proč jsem si vybral tento obor?
Pojem motivace má svůj původ ve slově movere, což znamená hýbat. Motivaci lze definovat jako souhrn všech intrapsychických dynamických sil neboli motivů, které zpravidla aktivizují a organizují chování i prožívání s cílem změnit existující neuspokojivou situaci nebo dosáhnout něčeho pozitivního. (Plháková s.319)
Motivy se projevují tím, že chceme něco získat nebo se naopak něčemu vyhnout. Naléhavost mnoha motivů roste, nejsou-li delší dobu naplňovány. Síla motivu ovlivňuje intenzitu a kvalitu chování. Intenzívní motivy neboli česky také pohnutky někdy zcela ovládnou také lidské prožívání. (např. motiv známý každému z nás, který nás úplně ovládne – rychle se někde vyčůrat  )
Motivace lidského jednání je velmi složitá a je výsledkem komplikované souhry vrozených i získaných faktorů. Podle některých autorů jsou mnohé pohnutky i cíle lidského chování nevědomé nebo si je člověk uvědomuje jen částečně. Většinou má naše chování několik různých motivů. Vnitřní, často protichůdné motivy se dostávají do konfliktu a závisí na mnoha okolnostech, který z nich převládne.
(např. jedinec touží po intimitě a současně se jí bojí, chtěl by založit rodinu a současně si uchovat nezávislost, chce dosáhnout úspěchu v kariéře a zároveň být oblíbeným společníkem. Mnohé akty chování lze vysvětlit několika různými příčinami. Důvodem usilovného studia může být zvídavost, touha po dosažení úspěchu, snaha o zvýšení sebehodnocení nebo kompenzace pochybností o sobě samém, případně kombinace všech těchto pohnutek.

Tradičně se motivy dále dělí na vnitřní a vnější – ty se nazývají pobídky neboli incentivy (behavioristický přístup). V našem textu se budeme zabývat převážně vnitřními motivy.