Legislativní princip

Legislativní princip. Školský systém výchovy a vzdělávání dospělých, jakož i systém (resp. subsystém) výchovy a vzdělávání dospělých uplatňuje též legis¬lativní princip konstrukce obsahu. Znamená to, že oba jmenované subsystémy budují do určité míry své obsahy na základě státních norem. Ty jsou pro kon¬strukci obsahu závazné. Zakládají předpoklady pro unifikaci obsahů a pone¬chávají mnohdy jen malé tolerance při jejich realizaci. Děje se tak i s vědomím, že podmínky realizace takovýchto obsahů normovány nejsou. Ostatní subsysté¬my pracují často s obsahy nenormovanými.
Normovaný obsah se opírá o kompetentní příkaz řídícího centra. Závazný příkaz tak reguluje tvorbu i realizaci obsahu k předem typizovaným účelům. Tak např. má příprava k obsluze určitého zařízení předem daný obsah i rozsah učební látky, předepsané zkušební postupy. Učební plány středních škol vyme¬zují kvantitu obsahu ke zkouškám podle počtu vyučovacích hodin pro jednotli¬vé předměty, jež nutno dodržet bez ohledu na dislokaci institucí, subjektů vzdě¬lávacích činností.
Legislativní princip výstavby obsahu tedy vnáší do jeho konstrukce statické prvky. Míra uplatnění tohoto principu charakterizuje stabilitu celého výchovně vzdělávacího systému a současně i míru zpožďování za potřebami rozvoje společnosti. Legislativní princip je však i ukazatelem efektivnosti příslušné sousta¬vy, neboť zavazuje kteroukoli instituci, která se podílí na realizaci legislativně formovaného obsahu, k dodržení dané normy.
Nenormovaný obsah bez závislosti na jiné než pedagogické normě odpovídá cílové struktuře, jejíž formulace bývá odvozena od potřeb jednotlivých subjek-i ii v ýchovy a vzdělávání, institucí, organizací aj. Nenormovaný obsah může být >bsahem spontánním, příležitostným, jímž vzdělávací systémy pro dospělé reagují na akutální dění. Normovaný obsah má naproti tomu charakter obsahu plánovaného, a tedy obsahu, který ve snížené míře podléhá aktuálním změnám.