Inovace
9. Inovace
Edukační procesy dospělých nejsou — až na vpředu uvedené výjimky – typi¬zovány. A to ani tehdy, opakují-li se po věcné stránce. Organizační příprava je proto náročnou, trvale probíhající činností, vyžadující soustředěnou pozornost pověřených osob. Diferenciace příprav je samozřejmostí. Inspiruje k tomu kom¬plexní přístup k edukaci (Klega, 1983). Ten se řídí úrovní požadovaných edu¬kačních procesů, jejich obsahem i rozsahem. Regulujícím činitelem je tu stabi¬lizace institucionální základny, na níž jsou kladeny požadavky koordinace, frek¬vence a intenzity různých edukačních aktivit. Institucionální základnou může být instituce trvale či přechodně působící, instituce autonomní či začleněná do vyššího celku. Její nejjednodušší formou je volné shromáždění osob s pozitiv¬ním vztahem k předem ohlášenému programu. Všechny typy edukačních insti¬tucí pro dospělé včetně volného shromáždění mají společný název – edukační centrum. Každé takové centrum má svůj didaktický management, na němž spo¬čívá tíže příprav edukačního procesu. Didaktický management jako funkční jed¬notka má svého garanta — pověřenou osobu, působící v přípravné fázi edukace podle velikosti instituce. S nárůstem kvantity aktivit se počet pověřených osob v managementu zvyšuje. Mohou zprvu pracovat jen v částečné součinnosti, případně mají kombinované funkční náplně. Didaktický management plní úkoly, spojené s komplexní přípravou edukace. Jakmile je dokončena vstupní kon¬cepce pro každou samostatnou organizační formu, nastupuje realizace další fáze, jíž je lektorská příprava a po ní organizace realizačních aktivit.
