Učitel v komplexu globální výchovy

Učitel v komplexu globální výchovy proto
– přistupuje k řešení problémů z globálního, celosvětového hlediska (ne pouze z hledisk národnostních či etnických)
– seznamuje žáky s rozmanitostí různých kultur
– zaměřuje se především na budoucnost
– pomáhá žákům v získávání znalostí i v budování osobních postojů
– klade důraz na rozvoj všech složek osobnosti žáka
– využívá širokou škálu forem a metos výuky
– usiluje o soulad mezi předávanými informacemi, užitou didaktickou formou, atmosférou v kolektivu i úrovní žáků (př. věková přiměřenost)
– zdůrazňuje respektování práv druhých
– využívá vazeb a souvislostí s dalšími vyučovanými předměty
– usiluje o začlenění žákovského kolektivu do konkrétních a blízkých souvislostí reality
– zapojenost do života a problémů místní komunity (praktocké naplňování hesla: Mysli globálně, jednej lokálně.)

Oblasti GV
GV jako celek napomáhá rozvíjení následujících znalostí, dovedností a postojů:
a) Znalosti se týkají
– povahy soudobého světa (globální problémy, vzájemné souvislosti, možnosti rozvoje)
– lidského postavení ve světě (sebereflexe, možnosti uplatnění, lidská a občanská práva, životní styl, odpovědnost)
– perspektiv budoucnosti (alternativy vývoje, trvale udržitelný rozvoj)
b) Dovednosti a schopnosti ve vzájemné vazbě rozvíjejí
– efektivní práci s informacemi (získávání, předávání, zpracování, hodnocení, uchování a využívání)
– osobnost (schopnost koncentrace, fyzická a psychická kondice, zručnost, tvořivost, hospodaření s časem, hodnotový systém, estetické a morální soudy a rozhodování, celostní vnímání vazeb a vztahů, vciťování do problémů i postojů druhých, schopnost prognózování)
– mezilidské vztahy (efektivní komunikace, asertivita, budování důvěry, spolupráce, řešení konfliktů a vyjednávání, řešení problémů)
c) Postoje ke světu, k sobě i druhým se týkají zejména
– pozitivního sebepojetí
– oceňování druhých
– respektu k právu a právům, k diferentnosti (ochota přijímat alternativy, tolerance, řešení konfliktů,schopnost zaujímat i měnit stanovisko)
– tvořivost
– vztahu ke světu (úcta ke světu, altruismus=nesobeckost)
Globální výchova představuje spojnici mezi jednotlivými vyučovacími předměty, která zdůrazňuje nezbytnost celostního a systémového přístupu ve výchovně vzdělávacím procesu.Tento výchovně-vzdělávací přístup usiluje o to, aby v žácích pěstoval vědomí ( i prožitek) této celostnosti světa. K tomu však potřebují rozvíjet systémové myšlení i schopnost tolerance a respektu vůči odlišnosti. Získají tak nové podněty pro vnímání sebe i druhých lidí, ostatních živých bytostí a celku přírody vůbec.
Globální výchova zdůrazňuje potřebu aktivního vztahu člověka ke světu. Snaží se vytvářet motivaci ke hledání pozitivního a tvořivého přístupu k problémům – včetně podílu na utváření budoucnosti. Zdůrazňuje spolupráci s ostatními lidmi, nahrazení egoismu altruismem a ochotu vnímat problémy soudobého světa jako zásadní existenční otázky každého z lidí.