Teorie a metodika výchovy – pojetí předmětu

1. Teorie a metodika výchovy – pojetí předmětu. Výchovné působení školy.
Pojmy: role učitele, kompetence učitele, kompetence žáka, koncepce TVM, rovina filozoficko-axiologická, osobnostně-procesuální, bezprostředně realizační, výchovné působení výuky, humanizující tendence, dimenze učitelova vychovatelství, kurikulární reforma, RVP, ŠVP

TVM – zaměřen na vytváření základů výchovných kompetencí edukátora.
Předmět TVM – edukace = výchova v užším slova smyslu
a) vzdělávání – proces záměrného získávání , osvojování a rozvoje vědomostí, intelektových schopností a praktických zkušeností, vede systematickému získávání vědomostí, dovedností, poznávacích schopností a návyků z určitých oblastí vědy a společenské praxe.
b) výchova – – záměrné, cílevědomé působení na jedince, které vede k všestrannému formování osobnosti vychovávaného jedince s ohledem na jeho individuální možnosti. Připravuje jedince na život ve společnosti (vlastnosti člověka, zájmy, postoje,hodnoty, motivy, motivace)

Role učitele = edukátor – vzdělavatel (učí)
– vychovatel (aby se žák uměl chovat)
– veřejný činitel (sociální status)

Cílem TVM = učitelovy kompetence (znalosti, osobnostní, ped-psy., řídící, poradenské, informativní, komunikativní…)
Žákovy kompetence – souhrn vědomostí, dov, schop, postojů a hodnot důležitých pro osobnostní a soc rozvoj žáka

Koncepce TVM:
Rovina filozoficko-axiologická – vést edukátory k pochopení podstaty symbolických hodnot (pravda, dobro, láska) a k promýšlení způsobů, jak je exulantům zprostředkovat
Rovina osobnostně-procesuální – ovlivňování předpokládaných vlastností osobnosti (edukátor i edukant), jejího charakter, přesvědčení, postojů, motivů, citů, potřeb i zájmů a tomu odpovídajících způsobů chování a jednání
Rovina bezprostředně realizační – systém symbolických svorníků (důvěra učitele k žákovi, vztah ž. k vyučovacímu předmětu, učiteli, škole, klima třídy, školy, vztah mezi školou, rodinou aj.