Státem řízené reformní hnutí
b) Státem řízené reformní hnutí
Na přelomu 20. a 30. let 20. století vzniká reformní hnutí řízené státem. Končí období individuálních pokusů a formuje se směr vycházející z objektivních vědeckých poznatků.
Vzorem se stává americké školství. Byly organizovány zájezdy do zahraničí, konference, porady. V Praze vznikla Škola vysokých studií pedagogických. Pod vedením Václava Příhody (1889-1979) vzniká r. 1929 Organizační a učební plán reformních škol. Podle něho začaly pracovat od roku 1929/30 pokusné školy např. v Praze-Nuslích, v Michli, Hostivaři, v Bakově nad Jizerou, ve Zlíně.
Začaly pracovat : pokusné školy obecné (I. stupeň)
Komenium (jednotná škola II. stupně)
Atheneum (jednotná škola III. stupně), ta až od r. 1934.
Šlo o vytvoření jednotné třístupňové školy.
Charakteristika reformních škol :
– dítě se stalo středem školské péče a práce,
– na základě psychologických šetření byl zdůrazněn princip individualizace, děti
potřebují individuální vedení, proto velký rozvoj didaktických a výchovných metod,
– měřítkem pro výběr učiva je jeho užitečnost pro žáka, škola učí pro život,
– vyzdvižen ideál tzv. činné školy, dítě má získávat poznatku vlastní prací, samoučením
(reakce na tradiční školu založenou na pasivním přístupu a pamětném učení),
– nový přístup ke zkoušení – testování ( je objektivní, všichni mají stejné otázky,
vyhodnocení správnosti v procentech,
-důraz na sociální výchovu, ve škole žákovská samospráva,
– velká pozornost věnována otázce výběru základního učiva, pro žáky méně schopné byla
stanovena jen nejnutnější látka,
– pro žáky dlouho nemocné zřizována na větších školách tzv. podpůrná třída,
– budovaly se moderní školní budovy, světlé, vzdušné, vybavené pomůckami, odborné
pracovny, kabinety, školní pozemky, dílny, knihovny, čítárny, hřiště, tělocvična,
kuchyně, jídelna apod.
výstižné, krátké, super