Skupinové procesy
2.Skupinové procesy
Utváření malých skupin
Jak bylo nastíněno výše, vznik jednotlivých skupin lze charakterizovat podle druhu a mocnosti interakcí mezi členy. Zatímco k ustanovení formální skupiny nejsou vzájemné interakce nutné, neformální skupina je má jako podmínku vzniku. Za těmito interakcemi stojí společné zájmy a názory apod.
Základem pro vznik skupiny se může stát dyáda, k níž přibývají další osoby, případně jen charismatický jedinec, který vědomě nebo mimoděk strhne ostatní. Důležitým aspektem k vytvoření subkomunity pak je podobnost postojů.
Vznik skupinových norem
Přestože vznik skupiny předpokládá jistou sociální podobnost účastníků, je nutno počítat se zvláštnostmi charakterů jednotlivců pocházejících z odlišného prostředí, s různými osobnostmi a návyky. Skupina si buduje normy na základě nichž hodnotí do jaké míry jsou činy jednotlivce v souladu s jejími cíli a názory a projevuje souhlas nebo odmítavý postoj. Hlavním terčem skupinových norem je chování člena uvnitř skupiny související s jejím chodem. Nicméně mohou zasahovat hlouběji i vně členství, do osobního života.
Konformismus
Normy malé skupiny převyšují společenská ustanovení. Jednou ze základních norem malé skupiny je solidarita, mušketýrské “jeden za všechny, všichni za jednoho”. Podmínkou členství je konformita, tedy souhlas s normami skupiny, která roste s pocitem náležitosti k celku.
