NĚMECKÁ PEDAGOGIKY 19.STOLETÍ

NĚMECKÁ PEDAGOGIKY 19.STOLETÍ
JOHANN FRIEDRICH HERBART
– profesor filosofie, pedagog, psycholog
– dílo Obecná pedagogiky, Nástin pedagogických přednášek
– směr herbatismus (autoritativní výchova, je kritizován)
– dělí výchovný proces do 3 oblastí:
1) vedení : regulace chování žáka (nutno potlačovat nezbednost dítěte), dozor, příkaz, zákaz, trest, snaha zaujmout žáka, autorita, láska…
2) vyučování – vždy výchovné, má rozvíjet mnohostranné zájmy dítěte, má probíhat ve 4 stupních : a) jasnost(názorné předvedení učiva, jasné stručné)
b) asociace ( navázání na předchozí znalosti, vyvolání představ)
c) systém (vedení do systému, poučky)
d) metoda( aplikace do praxe)
3) mravní výchova: vštěpovat etické ctnosti

– snižoval počty žáků ve třídě
– požadoval spolupráci školy a rodiny
– chtěl rozvíjet tvořivost

FRIEDRCIH FRÖBEL
– 1.mateřské školy v Německu (Kindergarten) 1837
– otec pastor, matka zemědělka, byl zavřen v zahradě
– dílo: Výchova člověka¨
– vzdělával učitelky pro školy
– zpracoval systém didaktických her s dárky (krychle složená z malých krychliček)
– rozpracovává přírodní materiály
– vedení dítěte k samoobsluze
– východiskem výchovy jsou 4 instinkty dítěte:
1) instinkt činnosti (nemáme ho potlačovat ale máme ho rozvíjet)
2) i. Poznání (odpovídat na otázky¨
3) i. Umělecký ( každý má v sobě tvůrčí prvek)
4) i.náboženský (rozvíjet cit pro víru)
ADOLF DIENSTERWEG
– učitel matematiky a fyzik
– organizátor pedagogického hnutí v Německu
– kritika pruské vlády
– odeslán předčasně do penze
– dílo: Rukověť vzdělání pro německé učitele – vrcholná světová didaktika
– přidává princip kulturnosti (v souladu se současnou kulturou)
– 2 způsoby vyučování: a) dogmatický, výkladový( hotové poznatky dáváme žákům)
b) dialogický, genetický, heuristický (dítě samo vyvozuje závěry)