Myšlení jako operace se znaky

Myšlení jako operace se znaky

FILOSOF Ch. S. Peirce (1931) řekl, že znak cosi zastupuje a že tato reprezentace vyjadřuje nějakou vztažnost a má nějakou funkci touto funkcí je význam. vystupuje zde tedy triáda funkčně spojených jevů: objekt, znak a význam. Význam je něco, co je imanentní (imanence je vnitřní vlastnost, zákonitost předmětu, např. pohyb u hmoty, je to opak transcendentace) lidské existenci a do jisté míry životu bytosti vůbec: převádění fyzikálně-chemické skutečnosti na systém významu objektů usnadňuje a umožňuje život. Význam objektu sděluje totiž jeho vztah k podmínkám života individua a ty jsou vyjádřeny uspokojováním potřeb – význam má to, co uspokojuje potřeby individua, a to jejich chování, jejich psychologické charakteristiky, jejich pozice v prostoru atd. Člověk žije ve světě významů, to je jeho psychologický svět. Nositeli významů jsou znaky – jevy, které v mysli zastupují nějaký objekt. Peirce rozlišoval nejprve dva znaky, později tři druhy znaků: ikony (obrazy), symboly (značky, slova) a tzv. indexy (vyjadřující kauzální vztahy mezi znakem a zobrazujícím objektem). Znaky vyjadřují tedy určité systémy. Takovým charakteristickým systémem znaků je jazyk.

Konvergentní a divergentní myšlení

Konvergentní produkce(myšlení): odvozování informací z již daných poznatků, přičemž se uplatňují určité konvenční principy, např. indukce, dedukce apod.

Divergentní produkce (myšlení): vytváření informace z informací daných s důrazem na varietu a kvantitu výstupu z téhož zdroje (originální přetváření informací).

Imaginativní myšlení
Imaginativní myšlení = vlastně fantazie, obrazotvornost, představivost, “myšlení v obrazech”. Je to vytváření nových představ na základě dřívějšího vnímání, obměňování minulé zkušenosti, hlavním znakem fantazie je novost kombinací, které subjekt dosud neprožil, i když jejím zdrojem je dříve vnímaná objektivní realita. Míra fantazie je dána nadáním, je základem každé tvůrčí práce. fantazie obohacuje život, též vede k úniku z reality, viz snění denní. Psychologický slovník, Pavel Hartl

Poznávací (kognitivní) procesy jsou takové psychické procesy, jejichž prostřednictvím poznáváme, případně měníme skutečnost, jsou to: vnímání, myšlení, představivost, fantazie, učení, pozornost.