ŠKÁLOVÁNÍ

3.2. ŠKÁLOVÁNÍ
Škálování se uskutečňuje různými druhy posuzovacích škál. Posuzovací škála je nástroj, který umožňuje zjišťovat míru vlastnosti jevu nebo jeho intenzitu.
Posuzovatel vyjadřuje svoje hodnocení určením polohy na škále.
Posuzovací škály mají obyčejně 3,5,7, případně 9 stupňů. Počet stupňů ovlivňuje jemnost posouzení. Při třech stupních je jev posouzen hruběji, s růstem počtu stupňů narůstá jemnost posouzení.
Všimněte si, že počet stupňů je lichý. V praxi se často upřednostňují liché počty stupňů před sudými. Tím se vytváří symetrická škála, kde nalevo od středu i napravo od středu je stejný počet stupňů. Mimo toho na škále bývá ještě možnost označena jako N. Znamená „neumím se vyjádřit“ nebo “ nehodí se“. Tím se zabraňuje vynucování hodnocení v případě, že posuzovatel nemá vyhraněné stanovisko k hodnocenému jevu, nebo jev se nedá hodnotit (např. nevyskytl se).

Z pozorování nezjistíme všechno. Pokud je předmětem našeho zájmu něčí názor, postoj, přání nebo si chceme ověřit, zda dotyčný porozuměl situaci, s pozorováním nevystačíme. Na místě je rozhovor (používá jej psycholog, sociolog, lékař, duchovní, také učitel a vůbec všichni, kdo pracují v tzv. pomáhajících profesích).

3.3. DOTAZNÍK
Jak už název naznačuje, slovo dotazník, se spojuje s dotazováním, s otázkami. Je to způsob písemného kladení otázek a získávání písemných odpovědí. Dotazník je nejfrekventovanější metodou zjišťování údajů. Dotazník je určen především pro hromadné získávání údajů. Myslí se tím získávání údajů o velkém počtu odpovídajících. Proto se dotazník považuje za ekonomický výzkumný nástroj.

Základní terminologie
Osoba, která vyplňuje dotazník, se nazývá respondent. Jednotlivé prvky dotazníku se nazývají otázky. Otázka dotazníku se někdy označuje i jako položka. Položka je vhodnější označení tehdy, když výrok nemá tázací, ale oznamovací formu. Zadávání dotazníku se nazývá administrace.

Cíl dotazníku
Je základní podmínkou. Přispívá k cílevědomému zaměření dotazníku. Totiž nepřesné vymezení vede obyčejně k neujasněnosti celkové obsahové koncepce dotazníku.

Struktura dotazníku
Má mít promyšlenou strukturu. Při přípravě rozdělit problém do několika podproblémů. Dotazník se obyčejně skládá ze tří částí. Vstupní část vysvětluje cíle dotazníku.