Eriksonovo pojetí psychosociálního vývoje

Eriksonovo pojetí psychosociálního vývoje:
 pokládá se za věrného Freudova žáka- jeho teorie je v mnohém zásadně odlišná – zdůraznuje především společenské, historické a kulturní podmínky vývoje dětgí.
 člověk je tvor společenský – jeho vývoj je nutně závislý na zdravých sociálních vztazích v jeho nejbližším okolí, na způsobu výchovy, na tom jak bude úspěšné ve škole

Osm údobí v životě člověka:
1. Základní důvěra proti základní nedůvěře:
 nejrannější období, kojenec neodlišuje sebe od ostatního světa – velice důležité, aby získalo pocit důvěry v dobro světa. Úkolem tohoto stadia je obhájit základní důvěru proti pocitu strádání, opuštěnosti, nostalgie po ztraceném ráji

2. Autonomie proti studu a pochybám:
 stud – velice často býva překryt pocitem viny

3. Iniciativa proti vině (předškolní období)
 v předškolním období se setkáváme s dítětem plným iniciativy – vrůstá do sebe sama, je tvořivé, uvolněnější a bystřejší ve svém úsudku
 k autonomii je přidávána vlastní iniciativy, která u dítěte s nadbytkem energie způsobuje podnikání, plánování, činorodost
 nebezpečí však tkví i v možném vzniku pocitu viny

4. Snaživost proti méněcennosti (mladší školní věk)
 dítě musí zapomenout na svá minulá přání a naděje (se vstupem do školy)
 poznává účel a produktivitu, učí se vytrvalé a systematické práci, píli
 vytváří v sobě pocit snaživosti

5. Hledání vlastní identity proti konfúzi rolí:
 s příchodem období puberty končí dětství a začíná mládá
 hledá své otázkami nejistoty vlastní identity
 hledá své místo, smysl své existence, své poslání
 podle Eriksona v žádném jiném životním cyklu si nejsou tak blízké příslib objevení sebe samého a hrozby ztráty sebe samého