Emoce

12. Emoce. Chápání emocí a citů v psychologii. Psychofyziologie emocí. Klasifikace emocí. Výraz a emoce. Afekt a nálada. Poruchy emocionality. Kultivace emocí.

Emoce
Nejčastější zastřešující pojem pro subjektivní zážitky libosti a nelibosti provázené fyziologickými změnami, motorickými projevy (gestikulace, mimika), stavy menší či větší pohotovosti a zaměřenosti ) láska, strach, nenávist,..)lze u nich zjišťovat směr přibližování či vzdalování, intenzitu a čas trvání. Fenomenologie rozlišuje city, afekty, nálady a vášně. též dělení na vyšší (soucit) a nižší (agresivita), na intelektuální, estetické, dále na astenické a stenické aj.
Jsou součástí prožívání a projevují se jako vztah k tomu, co dělá a co poznává. Specifickými znaky emoce jsou:
1. zážitek libosti nebo nelibosti
2. určitá úroveň vzrušení
3. zážitek napětí či uvolnění
Emoce se vztahuje na stav vzrušení organismu, který se projevuje 3 způsoby:
1. zážitkem
2. chováním
3. fyziolog. změnami v organismu.
Mají stránku biologickou – účastní se některé struktury mozku, dochází k fyziologic. změnám – tepová frekvence, dýchání, pocení
sociální – citové hodnocení skutečnosti podléhá kulturním zvyklostem.
Emoce jsou zážitky, které dávají lidskému dušev. životu základní význam. Projevují se v mimice a pantomimice tj. ve změně výrazu obličeje a držení těla (radost, vztek, strach, spokojenost).
City lze charakterizovat jako vzrušení mysli, emoce jako vzrušení organismu, obojí ovšem tvoří jednotu.
Emoce doprovázejí vznik potřeb, jejich frustraci i uspokojení. Každý podnět vyvolává nějakou emoci. Emoce tak umožňují individuu fungovat biologicky přiměřeným způsobem, signalizují mu určité významy (např. strach signalizuje hrozbu, vztah, překážku atd.).