Skryté kurikulum organizace instituce školy

Skryté kurikulum organizace instituce školy
Pokud se snažíme charakterizovat školu ze sociologického hlediska, užíváme pojmy jako sociální systém, instituce, organizace. Lze najít v organizaci školství nějaké skryté zprávy? Například z hlediska splněných cílů. Je škola úspěšná při jejich dosahování? Armáda je úspěšná v tom, že přeměňuje lidi v patrioty, zabijáky. Jistá míra neúspěchu je součástí instituce nemocnice – léčba některých pacientů je úspěšná, jiných nikoliv. U školy ale vyvstává jeden velký problém – cíle nejsou příliš jednotné. Různí lidé mají různou prioritu (např. jinou rodiče slabých nebo naopak výborných žáků).
Zkusme se podívat na školu jako instituci sociologickým pohledem. Např. americký sociolog Goffman vidí školu jako místo pobytu a práce, ve kterém jsou žáci odtrženi po velmi dlouhou dobu od okolní společnosti. Různé školy se liší způsobem organizace, a tím i svými institucionálními rysy.
Můžeme zde nalézt určité rozdíly (Goffman, 1961, str. 15-115):
 místo, tedy škola, je stejné, ale míra svobody a míra styku s okolím (např. výstavy, exkurze, divadlo, atd.) je různá;
 také organizování žáků do skupin je různé, pohybuje se od tradiční třídy vhodné pro frontální vyučování k malým skupinám a přístupům vhodným pro individuální učení;
 vztahy mezi žáky a učiteli jsou různé, někdy přátelské, jindy strohé až nepřátelské;
 většina interakcí se odehrává přímo ve třídě, mimo třídu je frekvence interakcí výrazně nižší;
 najdeme zde „symbolické bariéry” – např. pokyny pro návštěvy o hlášení účelu návštěvy, lajny na školním hřišti, “lajna” mezi prostorem 1.stupně a 2.stupně ZŠ…;
 pouze některé školy svou organizací podporují názor, že i učitel se může učit od svých žáků.