Moderní etické koncepce

Moderní etické koncepce:
– hédonistická etika: – antika, Epikuros
– uspokojování pozitivních pocitů a snaha vyhnout se negativním
– utilitarismus: – mravně dobré je to, co je užitečné pro co největší počet lidí (např. válka v Iráku)
– pragmatismus: – o morálnosti rozhodují výsledky, dobrý výsledek ospravedlňuje prostředky
– etiky autonomie: – vycházejí ze svědomí a svobody
– existencialismus – svoboda, ale odpovědnost (Jean Paul Sartre)
– kategorický imperativ – člověk by si měl vždy položit otázku, zda-li to, co dělá či
zamýšlí, by mohli dělat všichni a bylo by to obecně správné
a prospěšné (Kant)
– etika odpovědnosti: – člověk se má starat víc o druhé, a to i bez opětování (Emmanuel Levinas)
– odpovědnost za budoucí generace – ve vztahu k technice (Hans Jonas)
– podobna rodičovské odpovědnosti
– i nezištné oběti

Základní etické kategorie:
– zlo – něco, co škodí, zraňuje, co nemá význam a co je nesmysl
– rozdělení: – metafyzické – evropská filozofie: neexistuje, jde jen o nedostatek dobra
– východní filozofie: zlo vede neustálý zápas s dobrem
– fyzické (nemoci, katastrofy)
– mravní (vědomé zlo páchané lidmi)
– může mít i pozitivní vliv – signalizuje nemoc, mobilizuje síly, pozitivní změna života…
– svoboda – různá hlediska: – 1. determinismus: jednáme pod vlivem biologických a společenských tlaků
– 2. svoboda vůle
– v úvahu se berou obě hlediska (např. láska – svobodné rozhodnutí, ale i biologické instinkty)
– člověk je poháněn biologickými potřebami, ale i emocemi
– rozdělení: – vnitřní
– vnější
– svoboda spočívá ve vůli a schopnosti rozhodovat se
– svědomí – v antice schopnost posoudit jednání z více úhlů pohledu, z nichž nejdůležitější je náboženský
– něco božského v nás (Platon, Seneca, křesťanství, židovství)