Strategie zvládnutí stresu i obranné mechanismy
13.4 Strategie zvládnutí stresu i obranné mechanismy
= mohou mírnit dopad stresu na zdraví:
vytvoření priorit, definice toho, co pokládám pro sebe za nejdůležitější
vyhýbání se stresu, inventuru opakujících se drobných nepříjemností
dovednost “vypnout se”, způsob jak přestat být obtěžován stresujícími vlivy
rozšíření interpersonálních vztahů – od přátel lze získat podporu a porozumění
2 hlavní teoretické strategie zvládání stresových situací:
zvládání problému – nalézt způsob, jak ho vyřešit
zmírnit emoce, spojené se stresovou situací, zvláště když ji nemůžu změnit
Nevhodné strategie zvládání stresu:
přinášejí jen krátkodobou, klamnou úlevu – alkohol, nikotin, uklidňující léky.
Obranné mechanismy:
= druh činnosti, včetně myšlení a cítění, jehož účelem je odvést pozornost od povědomí o nějakém nepříjemném či zahanbujícím faktu, nebo skutečnosti která vzbuzuje úzkost.
= úkolem je zkreslovat skutečnost
= první naučenou reakcí na nadměrnou zátěž, jejíž funkcí je chránit organismus před poškozením.
Rigidita – ztuhlost, nepružnost myšlení a jednání
Represe – vytěsnění z vědomí
Regrese – ústup, z vývojového hlediska krok zpátky
Inverze – převrácené chování, nemůžeme se projevit tím způsobem, jakým bychom chtěli
Popírání nepříznivého faktu. Zavírání očí “pštrosí strategie”
Sebeobviňování – jedinec se obviňuje ze všech neúspěchů
Introjekce – promítání starostí druhých lidí do vlastního nitra
Racionalizace – odůvodnění nesmyslných věcí, které se dějí
Sublimace – povznášení, dodávání důstojnosti
Obviňování druhých lidí – externalizace viny
Identifikace – ztotožnění = ztrácí svou identitu a přestává sám zodpovídat za své činy
Projekce – promítání vlastních zájmů do druhých osob
Velmi stručné ale užitečné …