8. Sociální mobilita
8. Sociální mobilita
Mobilita – obecně pohyb, příp. schopnost pohybu. Podle obsahu, druhu, příp. směru pohybu lze v sociologii rozlišit jednotlivé druhy a typy mobilit.
Sociální mobilita – pohyb osob z jedné sociální pozice do jiné uvnitř sociální struktury určitého sociálního celku.
První ze základních prací o mobilitě, jež utříďuje a teoreticky zpracovává dosavadní materiál, je práce P. A. Sorokina (1927, 1959), z níž se dosud vychází.
Sorokin provedl dělení mobility na kulturní a sociální, tuto dále na vertikální a horizontální.
Někteří autoři však chápou sociální mobilitu zúženě jako vertikální mobilitu, příp. horizontální mobilitu chápou jako regionální (fyzickou, geografickou).
Vedle uvedených druhů mobility rozlišuje ještě např. Geiger (1955):
– převrstvení (např. změny v členění povolání)
– fluktuaci (jednotlivý pohyb mezi pozicemi, odkud – kam)
Dále např. podle Kahla (1957), podle faktorů, na jejichž základě dochází k mobilitě na:
– technologickou
– reprodukční
– individuální
V poslední době se věnuje mnoho pozornosti mobilitě povolání.
Sociální mobilita je důležitým faktorem procesů v sociální struktuře, je úzce spojena s kanály a sociálními síty, tj. institucemi, jimiž a v nichž se rozhoduje o vzestupu nebo sestupu. Patří mezi ně především rodina a původ, škola a vzdělání, povolání, profesní zkoušky a celospolečensky diferencovaná prospěšnost povolání, měnící se potřeby určité kvalifikace, zvláštní okolnosti, napomáhající nebo brzdící vzestupu, majetek a sňatek.
Mobilita sociální affluentní – typ sociální mobility, charakteristický přílivem jedinců do určité sociální pozice
Mobilita sociální částečná – změny sociálních pozic, odehrávající se pouze v části sociálního úvaru (mobilita povolání atp.)
Mobilita sociální defluentní – typ sociální mobility, charakteristický odlivem jedinců z určité sociální pozice
Mobilita sociální dílčí – viz. částečná
Mobilita sociální horizontální – pohyb osob z jedné sociální pozice do druhé, jejichž sociální hodnota je stejná, odehrává se uvnitř jedné sociální vrstvy
Mobilita sociální individuální – pro individuální změny sociálních pozic, např. přechod zemědělců, holičů o průmyslu
Mobilita sociální intergenerační – změny sociálních pozic, k nimž dochází mezi příslušníky dvou nebo více generací
Mobilita sociální intragenerační – změny sociálních pozic, k nimž dochází v životě jedné generace, resp. v životě jedince
Mobilita sociální kolektivní – vzestup sociální hodnoty určité sociální pozice, čímž dochází k zesílení přílivu do této sociální pozice
Mobilita sociální parciální – viz. částečná
Mobilita sociální totální – úhrn změn sociálních pozic, odehrávajících se v celém sociálním útvaru, četnost všech změn sociálních pozic obyvatelstva za určité časové období
Mobilita sociální vertikální – pohyb osob z jedné sociální pozice do druhé, jejichž sociální hodnota je rozdílná, takže pohyb se jeví jako sociální vzestup nebo sestup. Podle směru můžeme pak rozlišit vertikální mobilitu ascendentní a descendentní (vzestupnou a sestupnou). Obvykle znamená přechod z jedné sociální vrstvy do druhé.