3) Dlouhodobá paměť
– uplatňuje především sémantické kódování významů, pamětní stopu může uchovávat v podstatě neomezeně dlouho, má tři složky
1. epizodickou – zapamatování významných životních událostí subjektu
2. sémantickou – „duchovní slovník abstraktního vědění, pravidel, sítě pojmů
3. procedurální – pamětní vzorce provádění určitých činností
– dvě formy kódování – obrazové (ikonické v širokém slova smyslu, hmatové, vizuální, auditivní, chuťové) a verbální (kódování ve formě slov vnitřní řeči)
– obsah paměti je tedy uložen ve formě neuronové reprezentace obrazů a slov
– tři složky uložených zkušeností – způsob organizace
a. propozice (síť pojmů a její jednotlivé uzly)
b. schémata (abstraktní, komplexní struktury vědění, např. vysvětlování pomocí příčin)
c. skripta (konkrétní, algoritmy určitých činností)
obsahy paměti
d. deklarativní (fakta a události, které mohou být sdělovány verbálně)
e. procedurální (poznání ve formě dovedností a kognitivních operací – těžce sdělitelné až nesdělitelné slovy)
f. epizodická (vzpomínky na významné osobní události)
g. sémantická (obecné poznatky o světě např. matika, identifikace písmen)
