Sexuální chování člověka

Sexuální chování člověka, ale i u primátů, je naučeno a jeho typické způsoby u člověka jsou určovány kulturními vzorci ( u mnoha přírodně žijících národů je koitus prováděn a tergo, u příslušníků západní kultury je typickou koitální pozicí tváří v tvář, v některých kulturách je i v hetersexuálních stycích běžný anální koitus apod.) a dalšími faktory, jako je např. náboženská víra (“hříšnost” mimomanželského a předmanželského pohlavního styku)., úroveň vzdělání (např. větší frekvence orálně-genitálních aktivit u osob s vyšším vzdělání ve srovnání s osobami s nižším vzděláním apod.
Další zvláštnosti lidského sexu, kromě výše uvedeného je i to, že vystupuje v širším vztahovém rámci, v němž se uplatňují podstatným způsobem emoční komponenty a který je označován jako láska či erotika a že sexuální chování člověka je regulováno společenskými normami a institucemi (manželství, ale i reglementovaná – asi dovolena nebo spíše nekontrolovatelná, bez dozoru -prostituce).
Biologická determinace lidského sexu – přetrvává určitý vliv této determinace např. v závislosti ženského libida na menstruačním cyklu, která ale není jednotná. Silné libido u žen může ale setrvávat i v období menopauzy (klimakteria). U lidí a u všech primátů vůbec vystupují čtyři geneticky určené způsoby sexuálního chování: koitus, masturbace, imponování (vábení, resp. namlouvání) a homosexuální aktivity (související s určitými deviacemi ve struktuře hypothalamu –“ženský hypothalamus” u mužských homosexuálů – i když homosexualita u obou pohlaví může být naučená. Sexuální stimulace – hrají důležitou roli u čl., zejména podněty zrakové a hmatové. Zrakové podněty vytvářejí komplex zvaný “sex-appeal” (sexuální výzva, -nověji neverbalizované –“jste sexy”), který je dán výraznými druhotnými sexuálními znaky. U žen se objevuje zvýšená vnímavost vůči substancím podobným mošusu v různých obdobích menstruačního cyklu. U člověka má sexuální sbližování vrozený základ v genotropismu (pudově založené atraktivitě druhého pohlaví), ale projevuje se a je umožňováno kulturně určenou koncentrací, jejíž typickou formou je tanec. Obecně platí, že základní biologické, vrozené determinanty sexu vystupují u člověka v různých kulturně-historicky určených formách.