Co se týká rozumové výchovy, nestaví si Locke tak vysoké cíle jako J.A. Komenský

Co se týká rozumové výchovy, nestaví si Locke tak vysoké cíle jako J.A. Komenský. Cílem není člověk učený, ale vzdělaný, pracovitý a ušlechtilý, který dokáže rozumně a užitečně spravovat své záležitosti. Mezi vyučovací předměty zařazuje čtení, psaní, mateřský jazyk, aritmetiku, geometrii, astronomii, etiku, historii, občanské právo, přírodní vědy. Samozřejmá je výuka náboženství. Cizí jazyky doporučuje učit přímou, direktní metodou, to znamená neučit na základě gramatického rozboru, ale přímo konverzací. Malířství a hudbu nepovažuje za důležité.
Mladý gentleman má mít i určitou pracovní výchovu, měl by se vyučit i nějakému řemeslu. Fyzickou práci zde chápe Locke spíše jako doplněk práce duševní.
Jinak se dívá na pracovní výchovu dětí (chlapců) z nižších společenských vrstev. Ve spise Dobrozdání o chudinství pro obchodní radu navrhuje zřízení pracovních škol, kde by děti z nejchudších vrstev již od tří let získaly poučení o náboženství a mravech a byly vedeny k manuální práci. Výchovou dívek se Locke vůbec nezabýval.

Významné je Lockovo dílo Pojednání o lidském rozumu. Ve vědomí člověka nejsou vrozené ideje a představy. Duše člověka je po narození čistá deska, tabula rasa, zkušenost na ni zapisuje všechna data. Smysly jsou zdrojem veškerého poznání.

Co se týká politického spisu, je možno uvést dílo Dvě pojednání o vládě, kde se zabývá teorií státu a uspořádání společnosti. V sociálně politické oblasti byl Locke stoupence tzv. teorie smlouvy, podle níž je lid nositelem nejvyšší moci ve státě a může monarchu kdykoli svěřené moci zbavit, pokud nevládně ve prospěch lidu. Tuto teorii později rozpracovat J.J. Rousseau ve svém díle Společenská smlouva.