Přednáškový cyklus (I nenávazný či formální)

Přednáškový cyklus (I nenávazný či formální). Tento typ cyklu je složenou organizační formou, sestavenou z organizačních forem jednoduchých. Týká se to zvláště přednášek, připravených bez ohledu na případný vyšší andragogický celek. Ten bývá vázán pouze obecnou tématikou či příslušností k edukačnímu centru, které je subjektem jeho organizace. Každá z částí tohoto formálního přednáškového cykluje zcela autonomní. Byla vypracována s využitím jednot¬livých záměrů, vzájemně nesouvisejících. Sestavení přednáškového cyklu z ta¬kových částí je až následné. U tohoto cyklu tedy vznik části předchází vzniku celku. Edukační proces tohoto cyklu jako celku má nižší účinnost. Cíle auto¬nomních částí netvoří organickou jednotu, věcné souvislosti jsou spíše náhod¬né, tvůrci či lektoři jednotlivých částí se vzájemně nedohodli o celkovém zámě¬ru, mnohdy se ani neznají. Formální nenávazný cyklus vyplývá nejčastěji ze snahy organizátora shrnout různorodé akce, jejichž obsah jako celek obvykle ani nezná. Řídí se pouze možnou příbuzností jejich názvů. Edukace tedy nemů¬že být – má-li být skutečně účinná – založena na formálních cyklech. Ty však mají i své výhody: Jejich příprava není organizačně namáhavá ani z didaktické¬ho, ani z organizačního hlediska. Cyklus tohoto typuje nositelem popularizač¬ních snah. Umožňuje aktuální odezvu. Může osvětlit výrazné téma již známé z různých hledisek a soustřeďovat pozornost k jednotlivým přístupům ve vzta¬hu k významným výročím, dějinným proměnám, historickým osobnostem, ce¬lospolečenským úkolům. Organizační schéma pak nutno doplnit přísunem vhodné doplňkové literatury, jakož i přehledem jiných návazných akcí v různých kul¬turních institucích. Vzhledem k tomu, že formální cyklus spočívá pouze v expozici zvolených obsahů, s nimiž se už dále nepracuje (neopakují se), bývá prospěšné ukončit sérii samostatných přednášek vhodným shrnutím.