Podle A.Conzeho (1982, s. 332) mají alternativní školy tyto společné záměry
Podle A.Conzeho (1982, s. 332) mají alternativní školy tyto společné záměry:
1. Jsou chápány jako kritika běžné školy.
2. Představují obrat k antropologii dítěte. Orientace na dítě vyžaduje nechat děti být rozhodujícími činiteli v procesu seberegulace a vlastní organizace. Specifické dětské zájmy a potřeby stojí před společenskými zájmy. Dětem má být dána možnost rozvíjet své základní potřeby, uspokojovat je.
3. Vedle toho nemá být opomíjeno vytváření kolektivních a společenských schopností a výchova k solidárnímu chování.
4. Prvořadé je autonomní a samoregulovatelné získávání zkušeností, děti mají být vedeny k samostatnému řešení rodinných a společenských konfliktů.
5. Přednost před kognitivním učením má výuka sociální a emocionální, zejména v oblasti základní školy.
6. Pojetí výkonnosti by mělo být definováno dítětem.
7. Výuka jednotlivých předmětů, strnulé učební plány, rozvrhy, třídy rozdělené do jednotlivých ročníků apod. by měly nahradit projekty výuky přesahující rámec jednotlivých předmětů, částečně i jednotlivých tříd.
8. Úsilí o integraci rodičů do školní politiky, přípravy vyučování i samotné výuky.
