Písemná příprava k vystoupení všude tam, kde se mají projednávat věcné problémy

Písemná příprava k vystoupení všude tam, kde se mají projednávat věcné problémy (tedy nikoliv jen na operativních poradách) je dnes už běžnou věcí. Písemně se připravují přední odborníci, vedoucí pracovníci, řešitelé úkolů a jiní specialisté. Písemná příprava není tedy projevem nižší průpravy, ale naopak projevem svědomitosti a snahy referovat co nejkvalifikovaněji. Zvláště lektoři si nemohou dovolit sdělovat svým posluchačům neuspořádaná fakta, jejichž osvojování je pak ztíženo, ne-li znemožněno.
Cvičné zpracování textu se řídí pravidly dvojího druhu. Ta první jsou obsa¬hová, ta druhá jsouformálni. Zpracovat text nejprve ke cvičným účelům a poz¬ději pro přímé využití v praxi není – kupodivu – věcí stylistické pohotovosti, jak se to vykládalo před lety na školách. Zpracovat text je především záleži¬tostí myšlenkové analýzy problému, teprve potom záležitostí formy písemné¬ho projevu.
Obsahová pravidla zpracování textu vycházejí— kupodivu – z názvu problé¬mu. Nekvalifikovaně přistupuje k úkolu ten studující, který neumí svůj problém pojmenovat přídavnými a podstatnými jmény, tedy bez použití slovesa. Následující analýza pak člení vybraný a pojmenovaný problém na jeho složky v růz¬ných logických řadách:
– dřívější, současný, budoucí stav,
– zastaralý – novější, používaný, inovační, převratný způsob,
– neefektivní, možný, výhodný atd.
Podle povahy problému může být těchto logických řad větší množství, zvlᚬtě v rovině ideově politické, kulturně politické, organizačně provozní aj. Tepr¬ve pak, když je problém takto zpracován, může nastoupit jeho restrukturace, tj. uspořádání pro potřeby ústního, výběrového sdělení. Aby byl tento výběr uspo¬řádán, aby zaujal, aby se prosadil, aby se snadno pamatoval a aby mohl být vůbec využit, uplatňujeme pravidla.